Dělostřelectvo napoleonských válek
V období revoluce bylo dělostřelectvo jednou z nejelitnějších zbraní, tj. nejméně se ho dotkl odchod královských důstojníků do emigrace. Dokázaly to první bitvy revolucionářů u Valmy a Lodi a Castiglione. Byly to bitvy s Rakušany a Francouzi v nich zvítězili.
Koncem 18. stol. byla francouzská artilerie organizována podle systému Gribeauvala. Generál Gribeauval, jak uznal i Napoleon, byl excelentním dělostřelcem. Zdokonalil mnohé detaily materiální části děl (lafety a hlavně, zavedl méně kalibrů, zavedl počet 4 děl na jeden batalion o počtu 1000 lidí, čili 36 děl na 40. tisícovou armádu. Baterii sestavil z osmi děl stejného kalibru (4-liberních, 8- liberních, 12-liberních děl nebo 6- palcových houfnic), tj.
- Batalion se musel rozdělit na dvě nebo čtyři roty.
- Pro obsluhu osmi děl stačila jedna rota o počtu 120 lidí.
- Pro povozy, obsluhující osm děl, stačila jedna rota trénu.
Taková sestava batalionu a kalibr děl existoval až do doby, kdy se moci ujal Napoleon, který do tohoto systému vnesl několik změn. Vyměnil 4 a 8- liberní děla za 6- liberní, neboť zkušenosti z bitev ukázaly, že 4 a 8- liberní děla byla generály v bitvách používána nezávisle na výsledku, kterého měla dosáhnout.
Kromě toho vyměnil Napoleon 6- palcové houfnice za 5,5 palcové, jejichž kalibr odpovídal kalibru 24-liberního děla. Zformoval pěší bataliony ze šesti 6- liberních děl a dvou 24- liberních houfnic nebo šesti 12- liberních děl a dvou 24- liberních dalekonosných houfnic. Ale i přes všechna tato opatření bylo dělostřelectvo stále příliš těžké a bylo ho nutné nadále zjednodušovat a unifikovat. Avšak i přesto, že bylo těžké, se francouzské dělostřelectvo mohlo velmi rychle pohybovat po bojišti a soustřeďovat se na potřebném místě, kde byly stavěny baterie od několika desítek po stovky děl. Např. 100 dělová baterie vytvořená Druetem u Wagramu, nebo baterie o 50 dělech u Hannau. Ne nadarmo říkali současníci o Napoleonovi, že manipuluje s bateriemi děl stejně snadno jako s pistolí.
Konec 18. a začátek 19. stol byly epochou napoleonských válek. Právě tou dobou začala mít artilerie rozhodující slovo v bitvách a Napoleon, jako profesionální dělostřelec, přikládal této zbrani velkou důležitost. Napoleon tvrdil, že velké bitvy se vyhrávají pomocí dělostřelectva a nelitoval námahy vynaložené na zvýšení efektivnosti artilerie. Původní sestava, čítající v roce 1799 28 tisíc mužů vzrostla do roku 1813 na 80 tisíc, k čemuž je nutno připočíst ještě 23 tisíc mužů pobřežní garnizonní artilerie. Tohoto stavu nebylo dosaženo vytvořením nových pluků, ale zorganizováním doplňkových rot a jejich připojením k plukům stávajícím. Roku 1805 bylo množství zbraní ohromující, včetně garnizonní artilerie čítalo 4506 těžkých, 7366 děl lehkých a středních, 8320 houfnic a 1746 moždířů. Spolu se zvýšením počtu rot se zvyšoval i počet děl na 1000 mužů. V roce 1804 to bylo 2:1000, roku 1807 už 3:1000, roku 1809 pak 3,5:1000. Pokud by nedošlo k obrovským ztrátám roku 1812, toto číslo by jistě ještě vzrostlo. Nehledě na tyto ztráty měl i tak Napoleon u Lipska 600 děl na 185 tisíc mužů, to znamená jedno dělo na tři sta mužů.
Skupina historického šermu Buhurt si zvolila jako předlohu a vzor dělostřeleckou rotu přidělenou k 17. pluku. Její dělostřelci v Bitvě tří císařů roku 1805 bránili pod velením generála Claparéda návrší Santon u obce Tvarožná. 7. pluk složil před památnou bitvou do Napoleonových rukou přísahu, že se odtud nehne, i kdyby se měl dát pobít. A jen dělostřelectvo ze Santonu zabránilo svou vytrvalou palbou tomu, aby francouzská pěchota byla rozbita kombinovaným útokem ruských pěšáků a kavaleristů.
Snahou všech členů skupiny Buhurt, zabývajících obdobím Napoleonských válek, je přiblížit se co nejvíce prostým vojákům té doby, od jejich výcviku až po život v táborovém ležení. Je schopna předvést činnost dělostřelecké roty včetně výstřelů z děla, šermu šavlí, pořadové secvičenosti a francouzské povelové techniky. Rota je vybavena dobovými uniformami a výstrojními součástmi, které odpovídají roku 1805. Hlavním prvkem výzbroje roty jsou tři polní čtyřliberní děla systému Gribeauval. Tyto přesné repliky patří k nejlepším v Evropě.
