Dělostřelectvo 15. století

Díky rozvoji řemesel se v průběhu 15. stol. staly palné zbraně běžným vybavením městských zbrojnic.
Jedním z typů lehčích děl byla tarasnice. Pro tarasnici je typická na tu dobu nezvykle malá ráže (okolo 40-50mm) a poměrně dlouhá hlaveň (1-1,5m). Tarasnice byla vyráběna vykováním ze železného plátu, zřídka také odlitím z bronzu. Střílelo se z ní kamennými, později olověnými koulemi. Hlaveň tarasnice byla upevněna v dřevěném loži, které bylo vpředu i vzadu opatřeno jednoduchým záměrným zařízením, které umožňovalo měnit úhel palby. Účinný dostřel je odhadován na 250-300m.
Typickým polním dělem 15.stol. byla houfnice. Byla zbraní větší ráže než tarasnice. Jejím znakem byla kratší hlaveň a nábojová komora, která měla výrazně menší průměr než hlaveň. U houfnice se používalo jako střeliva kulí, nebo byla používána jako dělo střílející kartáčovými náboji. Byla jedním z mála typů tehdejších děl, které mělo lafetu opatřenou koly. K lafetě byla hlaveň připevněna silnými kovovými pásy. Lože houfnice bylo opatřeno nazad vybíhajícím dřevěným trnem, který dosedal na kolmý, vzhůru směřující výběžek lafety. Po tomto výběžku bylo možno trnem pohybovat nahoru a dolů, což umožňovalo řízení náměru palby houfnice.
Podobného charakteru a účelu jako houfnice byly komorové pušky (děla). Byla to polní děla na lafetě opatřené koly. Zvláštností této zbraně byla odnímatelná nábojová komora. Tu bylo možné vyjmout a nabíjet mimo dělo. Tak při určité zásobě připravených a nabitých komor, mohla komorová puška jejich vyměňováním dosáhnout velké rychlosti střelby. Komora byla opatřena uchem, za které ji dělostřelec uchopil a vsunul dozadu do hlavně. Aby při výstřelu nevyletěla vzad, byla utěsněna v loži lafety zezadu zaraženým klínem. Utěsnění komory v hlavni však nebylo při tehdejší úrovni výroby dokonalé a proto docházelo ke značným únikům plynů. To způsobovalo menší rychlost střely a tím i kratší účinný dostřel zbraně. Rychlost střelby se zvyšovala nejen výměnnými nábojovými komorami, ale také tím, že na různě tvarovaných lafetách bylo umístěno více hlavní vedle sebe.
K dobývání pevností bylo používáno těžkých děl velkých ráží na hrubých nepojízdných dřevěných lafetách, tzv. bombard. Silné trámy a desky ,z nichž byla lafeta bombardy zhotovena, byly navíc ukotveny k zemi nebo částečně zakopány, aby zachycovaly co nejvíce z obrovského zpětného rázu při výstřelu. Bombardy byly vyráběny kováním ze řady silných kovových plátů, i když jsou známy i případy bombardů odlévaných. Účinek střelby bombard byl značný zvláště při přímé palbě na opevnění z kratších vzdáleností. Proto byly před bombardou zřizovány, k ochraně obsluhy, která pracovala v blízkosti dostřelu nepřítele, složité trámové zátarasy. Při palbě se tyto zátarasy ručně zvedaly, při nabíjení byly spuštěny a chránily tak posádku i zbraň před střelbou protivníka.
Díky výrobnímu potenciálu měst a nákupu dělostřeleckého materiálu v cizině, zvláště v říšských městech, byla česká vojska v období 2 pol. 15. stol. vybavena velkým množstvím děl všech typů.

Od počátku činnosti skupiny Buhurt se naším stěžejním obdobím stal středověk.
Do této doby byla situována převážná část hlavních programů. Členové skupiny Buhurt předváděli šermířské umění německé školy dle mistra Hanse Talhöfera a to jednoručními, jedenapůlručními a dvouručními meči, bijáky, tesáky, dýkami i tyčovými zbraněmi.
Protože se skupina specializuje na vývoj dělostřelectva, je vybavena přesnou replikou komorového děla zvaného rychlice z 2. pol. 15. století. Obsluhu tvoří secvičená osádka dělostřelecké roty oděná jednotně do černobílých kabátců. Obranu zajišťují střelci z hákovnic a píšťal. Bojovou připravenost dokazují členové skupiny zejména při rekonstrukcích bitevních scén.
Samozřejmostí je vybavenost skupiny velkým množstvím dobových rekvizit pro ztvárnění táborového ležení, např. civilní šaty, stany, palisády, korouhve, bubny, kotle, nádobí, lavice, stoly, ale i ruční práce a dobové pokrmy.
K dotvoření koloritu temného středověku disponuje skupina řadou mučících nástrojů: Palečnice, španělská bota, cejchy, napínací žebřík, kláda, housličky, trnová stolice, lámací kolo a mnoho dalších...